Bruce o albu „High Hopes“

Pracoval jsem na album složeném z našich nejlepších nevydaných písniček za posledních 10 let a Tom Morello (který zaskakoval za Steva při australské části turné) navrhl, že bychom měli zařadit „High Hopes“ mezi písničky, které hrajeme při koncertech. Skladbu od Tima Scotta McConnella z kapely Havalinas z Los Angeles jsem nahrál už v devadesátých letech. Upravovali jsme ji na australských zvukových zkouškách a Tom pak kytarovým sólem málem zbořil stadion. Pracovali jsme na ní dál asi v polovině tour v Studios 301 v Sydney, společně se „Just Like Fire Would“, což je písnička od jedné z mých oblíbených australských punkových kapel „The Saints“. Tom a jeho kytara se stali mojí múzou a posunuli náš projekt nových sfér. Díky za inspiraci, Tome.

Některé skladby, jako například „American Skin“ nebo „Ghost Of Tom Joad“ budete pravděpodobně znát v koncertních verzích. Cítil jsem, že jsou to jedny z mých nejlepších písniček a zaslouží si pořádné nahrání ve studiu. „The Wall“ je písnička, kterou jsem párkrát hrál na koncertech a je velmi blízká mému srdci. Nápad a název vymyslel Joe Grushecky a pak se ten song znovu objevil poté, co jsme s Patti navštívili památník veteránů z války ve Vietnamu ve Washingtonu. Je inspirována vzpomínkami Waltera Cichona. Walter byl jeden z prvních rockerů v Jersey a společně se svým bratrem Rayem (jedním z mých raných kytarových mentorů) vedl kapelu „Motifs“. The Motifs byla skupina, která vyčnívala nad všemi ostatními místními kapelami. Syroví sexy rebelové, hrdinové, kterými jste prostě chtěli být. Pohodoví frajeři, kteří mě inspirovali, stejně jako mnoho dalších mladých muzikantů v 60. letech v New Jersey.

Ačkoliv je moje postava v písni „The Wall“ mariňák, Walter by ve skutečnosti příslušník armády. Byl prvním člověkem, kterého jsem považoval za opravdovou rockovou hvězdu. Walter se stal nezvěstným v boji ve Vietnamu v březnu 1968. Dodnes si občas vybavím způsob, jak stál, jak se oblékal, hrál na tamburínu, jeho bezprostřednost a svobodomyslnost. Svým postojem říkal: „můžete všechno popřít, vše co máte, co jste se naučili, čeho jste se naučili bát nebo milovat – a stále budete mít pravdu.“ Jeho smrt byla pro nás všechny obrovskou ztrátou, pro jeho rodinu i místní hudební scénu.

Tohle je muzika, kterou jsem chtěl vždycky vydat. Od gangsterů v „Harry’s Place“, lidí nepřipravených bydlet s někým jiným ve „Frankie Fell In Love” (náznaky vzpomínek na Steva a mě, jak spolu válčíme v bytě v Asbury parku), cestovatele pustinou v „Hunter Of Invisible Game“ až po vojáka a jeho kamaráda v „The Wall“ jsou to skladby, kterým jsem chtěl dát „domov“ a prostor, aby mohly být vyslechnuty.

Doufám, že se vám budou líbit,
Bruce Springsteen

Zdroj: brucespringsteen.net

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

18 + fifteen =