Album The Ghost Of Tom Joad

Název: The Ghost Of Tom Joad – oficiální materiál rozdávaný před pražským koncertem 12. května 1997
Autor: Columbia Records

Tři Springsteenovy cesty vedly k dnešnímu koncertu. Tou první byla dvojtvářnost jeho hudební kariéry. Na jedné břeskný, zvonivý rock, na druhé až intimní, skromně instrumentované a akustické písně Nebrasky a Toma Joada.

Tou druhou cestou byla úcta ke všemu, co formovalo americkou kulturu dvacátého století. Proto víc než jiní podobně orientovaní písničkáři sahá zvláště na koncertech po skladbách jiných autorů, proto se svou kapelou často doprovází legendy americké hudby. Naposledy se k nim přihlásil loni při otevření rockového muzea v Clevelandu, kde vystupoval s posledními žijícími rock’n’rollovými hvězdami padesátých let. Tím, co znamenají tito umělci pro americkou hudbu, je pro americkou literaturu John Steinbeck. Stejně tak jako on je i Springsteen fascinován pestrobarevným spektrem lidí, kteří si říkají Američané, a jejich příběhy.

S tím souvisí i třetí z cest. Je to zpěvákova důsledná úcta k prostým lidem, k „soli země“, jak se jim někdy v angloamerickém světě říká. K dělníkům, dálničním policajtům, lidem, cestujícím za prací z místa na místo, k bývalým vietnamským vojákům, kteří se po návratu z války nemohou přizpůsobit. Jsou to právě jejich osudy, o nichž často v první osobě vypráví. Snad i proto se na svém posledním albu obrátil ke Steinbeckovým „Hroznům hněvu“, jež stejným způsobem směřují přímo k jádru definice amerického národa.

Duch Toma Joada [The Ghost Of Tom Joad]

Muži kráčejí podél železniční tratě
Jdou kamsi, odkud není cesty zpět
Za kopcem se vynoří vrtulníky dálniční policie
Horká polévka u táboráku pod mostem
Fronta bezdomovců míří až za roh
Vítejte v tomto novém světovém pořádku
Na Jihozápadě spí v autech celé rodiny
Bez domova, bez práce, neznají klid ani odpočinek
Na silnici je dnes večer rušno
Ale kde to všechno skončí, o tom si nikdo iluze nedělá
Já tu sedím tady dole v záři táboráku
A hledám ducha Toma Joada
Kazatel ze spacáku vyndá modlitební knížku
Zapálí si vajgla a natáhne kouř
Čeká až poslední bude prvním a první posledním
V kartonové krabici pod podjezdem
Má jízdenku do zaslíbené země
V břiše máš prázdno a v ruce pistoli
Místo polštáře balvan
A koupe se v městském akvaduktu
Na silnici je dnes večer rušno
Kam to všechno spěje, to je všem jasné
Já sedím tady dole v záři táboráku
Hledám ducha Toma Joada
A teď Tom řekl: “Mami, kdekoli nějakej polda mlátí chlapa
Kdekoli novorozeně křičí hladem
Kde někdo prolévá cizí krev a vzduch se chvěje nenávistí
Najdi si mě, mami, tam mě matko hledej
Kdekoli se někdo pere o místo na zemi
Nebo o slušnou práci nebo o pomoc
Kdekoli někdo bojuje za svobodu
Podívej se mu do očí a uvidíš mě, matko.“
Tak na silnici je dnes večer rušno
Ale kde to všechno skončí, o tom si nikdo iluze nedělá
Já sedím tady dole v záři táboráku
A hledám ducha Toma Joada.

Sekat dobrotu [Straight Time]

V 86 mě pustili z lochu, a já si našel čistě ženu
Žil jsem spořádaně a dával jsem si majzla
Zkrátka jsem se držel stranou a naživu
Našel si práci u stavební firmy, z toho nezbohatnu
Když se setmí, ještě před večeří
Tak někdy cítím, jak mě to pálí
Tu tenkou čáru bych překročil s chladnou hlavou
Už mi to leze krkem, sekat dobrotu
Ke stolu zasedl můj strýc, prodává čórky
Podstrčí mi stodolarovku a říká
„Charlie, dobře si pamatuj, kdo jsou tví přátelé.“
Tu tenkou čáru bych překročil s chladnou hlavou
Už nechci dál sekat dobrotu
Když vyfásneš osm let, je ti jako bys měl umřít
Ale člověk si zvykne na všechno
Dřív či později to začneš brát jako svůj život
Večer v kuchyni dovádím se svými malými dětmi na podlaze
Mary se směje, ale koutkem oka mě pozoruje
Zdá se, že umíš být svobodný jen zpola
Vyjdu na verandu a vdechnu hluboce studený vzduch
Tu tenkou čáru bych překročil s chladnou hlavou
Už mi to leze krkem, sekat dobrotu
Ve sklepě je lovecká puška a taky rámová pila
Dám si pivo a třináctipalcová rána se skácí na zem
Večer se vrátím domů, nemůžu se zbavit toho zápachu z rukou
Hlavu položím na polštář
A odpluju do dalekých krajin…

Dálnice 29 [Highway 29]

Zakopl jsem o její botu, měla dokonalý tvar, velikost sedm
Říkám jí: „Paní, v tomhle obchodě se nekouří.“
Dala si nohy křížem, a pak jsme se
Dali do řeči, a v té chvíli jsme to měli skončit
Podstrčila mi své telefonní číslo, dal jsem si ho do kapsy
Moje ruce sklouzly pod její sukni a pak mi všechno začalo klouzat v hlavě
V tom malém motorestu
Na silnici 29
Byla to banka v malém městě a taky pěknej průšvih
Já měl pistoli a ostatní už znáte
Prachy se válely na podlaze, na košili krev
Brečela a oba jsme uháněli na jih po silnici 29
V malém motelu na poušti byl vzduch horký a čistý
Spal jsem jak zabitý spánkem beze snů
Ráno jsem se vzbudil, v umyvadle si opláchl obličej
Namířili jsme si to přes čáru do Sierra Madres
Zimní slunce se prodíralo černými stromy
Říkal jsem si, že s ní něco je,
Ale jak jsme jeli, věděl jsem, že se něco děje se mnou
Něco, co už dlouhou dobu zrálo
A něco, co je teď se mnou tady
Na silnici 29
Na silnici ležely střepy a louže benzínu
Neříkala nic, byl to jen sen
Vítr tiše proudil předním sklem
A já viděl jen sníh, oblohu a borovice
Zavřel jsem oči a utíkal
Utíkal jsem a pak jsem vzlétl…

Youngstown [Youngstown]

Tady v severovýchodním Ohiu,
Kdysi v roce 1803
James a Dan Heatonovi
Našli rudnou žílu táhnoucí se podél Yellow Creeku
Postavili vysokou pec
Tady na říčním břehu
A odlévali dělové koule
Které pomohly Severu nad Jihem vyhrát válku
Tady v Youngstownu
Tady v Youngstownu
Má sladká Jenny, já klesám ke dnu
Tady miláčku v Youngstownu
Můj otec pracoval v hutích
Rozehřál je víc než peklo
Já se vrátil z Vietnamu vypracoval jsem se na slévače
Ta práce by sedla ďáblovi taky
Takonická ruda, koks a vápenec
Živily mé děti a vydělávaly mi peníze
Vysoké komíny, vzpínající se jak boží paže
Do krásné oblohy plné sazí a prachu
Tady v Youngstownu
Tady v Youngstownu
Má sladká Jenny, já klesám ke dnu
Tady miláčku v Youngstownu
Můj táta začal v Ohijské fabrice
Když se vrátil domů z druhé světové války
Byly hutě samé trosky a štěrk
Řekl:“Těm tam nahoře se podařilo, nač Hitler nestačil.“
V těchto pecích se vyráběly tanky a bomby
Jimiž tato země vyhrávala války
Posílali jsme naše syny do Koreje a do Vietnamu
A teď se ptáme, zač vlastně umírali
Tady v Youngstownu
Tady v Youngstownu
Má sladká Jenny, já klesám ke dnu
Tady miláčku v Youngstownu
Od údolí Monongahela
Až k železným ložiskům Mesabi
K uhelným dolům v Apačských horách
Všude to dopadlo stejně
Sedm set tun kovu za den
Teď mi pane, povídejte, že svět se změnil
Jednou jste si na mě vydělal
Natolik, že to stačilo zapomenout mé jméno.
Tady v Youngstownu
Tady v Youngstownu
Má sladká Jenny, já klesám ke dnu
Tady miláčku v Youngstownu
Až umřu, nechci ani kousek z nebe
Nebyl bych tam dobrý k ničemu
Modlím se, aby přišel ďábel a odvedl si mě
Do pecí ohnivých a pekelných

Kovbojové ze Sinaloa [Sinaloa Cowboys]

Miguel přišel z malého městečka v severním Mexiku
Před třemi lety se vydal se svým bratrem Louisem na sever do Kalifornie
Řeku překročili, když bylo Louisovi jen šestnáct
A na polích v San Joaquin našli společně práci
Opustili své domovy a rodinu
Otec jim řekl:“Synové, jednu věc poznáte
Za vše, co vám sever poskytne, si také určí cenu.“
Bok po boku pracovali v sadech
Od rána až do setmění
Dělali práci, o kterou hueros nestáli
Proslýchalo se, že kdosi v Sinaloa hledá námezdní síly
Někde daleko v okresu Fresno stála opuštěná slepičí farma
V malé chýši z plechu na pokraji rokle
Tam Miguel a Louis vařili amfetamin
Můžete dřít v sadu celý rok
Anebo si polovic z toho vydělat během jedné desetihodinové šichty
Pracovat pro chlapy ze Sinaloa
Ale pokud se pocákáte kyselinou jodovodíkovou
Prožere vám kůži naskrz
A když se nadýcháte výparů
Nechají vás na poušti plivat krev
Bylo to jednoho zimního podvečera, Miguel stál hlídku
Když bouda vybuchla a noční údolů osvítila záře
Miguel nesl Louisovo tělo přes rameno a dolů z kopce
Dolů ke břehu potoka, kde ve vysoké trávě Louis Rosales zemřel
Miguel naložil Louisovo tělo do svého náklaďáku a zamířil
Tam, kde ranní slunce ozařuje eukaluptový háj
Z hlíny vykopal deset tisíc dolarů, které spolu našetřili
Políbil bratra na rty a uložil do hrobu…

Čára [The Line]

Ve Fort Irwin mě propustili z armády
Vzal jsem místo na okresní hranici v San Diegu
Bylo to tak zvláštní vrátit se do civilu
Přece jen to byl nějaký čas
Moje žena mi umřela před rokem
Pořád jsem se z toho nemohl vzpamatovat
Nastoupil jsem k cizinecké policii na čáře
V kalifornské pohraniční hlídce
Bobby Ramirez tam byl veterán, sloužil už deset let
Stali se z nás přátelé
On měl rodinu v Guanajuato
A viděl tu práci trochu jinak
Říkal mi:“Oni riskují své životy v horách i na poušti
Pašeráckým gangům zaplatí vše, co mají
My je vrátíme a oni jsou obratem zpátky
Hlad, Carle, ten má velkou sílu.“
Dělal jsem v pohodě, co jsem dostal nařízené
Udržoval si uniformu vyžehlenou a čistou
V noci jsem pak pronásledoval jejich stíny
Po roklích a kaňonech
Pašeráky drog, farmáře s rodinami
Mladé ženy s malými dětmi
Když přišla noc, čekali jsme v kaňonech
A snažili se nepustit je přes čáru,
Když jsem ji poprvé uviděl
Seděla ve vazbě
Naše oči se setkaly a ona uhnula pohledem
Pak se na mě podívala zpátky
Její vlasy byly černé jak uhlí
Její oči mi připomněly to, co jsem ztratil
V náručí jí plakalo malé dítě
Zeptal jsem se:“Seňora, mohu něco udělat?“
V jednom baru v Tijuaně
Kam chodíme s Bobbym na skleničku
Potkáváme ty, které jsme včera poslali pryč
Řekla mi, že se jmenuje Louisa
Je ze Sonory a právě přijela na sever
Tančili jsme a já ji držel v náručí
A věděl jsem, co teď udělám
Říkala, že má nějaké příbuzné v okres Madera
Kdyby se jen mohla s dítětem a mladším bratrem dostat přes čáru
V noci překročili řeku
Za mlhavé záře světlometů
Jsme je naháněli v našich Broncos
Zaháněli je zpět dolů do řeky
Vyšplhala do mého náklaďáku
Přitiskla se ke mně, políbili jsme se
Když jsme vyjeli, košile jejího bratra se rozevřela
A já jsem zahlédl pásku přilepenou přes jeho hruď
Když jsme vyjížděli na silnici
Bobbyho jeep se v oblacích prachu objevil po mé pravici
Zajel jsem ke straně a nechal běžet motor
Pozoroval jsem se, jak se hnu
Pistole odpočívala pod mojí dlaní
Stáli jsme tam, jeden na druhého zírali
Zatímco ona běžela kaňonem
Bobby Ramirez se nikdy o ničem nezmínil
Šest měsíců na to jsem z čáry odešel
Odjel jsem do údolů ve vnitrozemí
Bral jsem práci, která se mi nabídla
V noci jsem prohledával místní bary
A města s přistěhovalci
Hledal jsem svoji Louisu
S černými vlasy spadajícími k ramenům

Park Balboa [Balboa Park]

Rozložil si deku pod dálniční most
Když potemněla večerní obloha
Šňupl si toncho ze své krabičky na kokain
A namířil si to přes Balboa Park
Kam přijížděli každý večer
Muži ve svých mercedesech
A uprostřed chladivého večera v San Diegu
Vyhledávat služby pohraničních mladíků
Vyrůstal poblíž Zona Norte
Poflakoval se s pašeráky a hazardními hráči
Polykal jejich sáčky s kokainem
Pašoval je přes čáru na Dvanácté ulici
Přespával v útulku
Pokud byla noc příliš studená
Prchal před hlídkami
Pohraniční policie
Kolem vrakoviště a přes koleje
A skrz odvodňovací žlab
Své deky si rozprostřeli vedle dálnice
Každý z nich měl nějakou přezdívku
Byl tam X-man a náčelník Cochise
Little Spider s teniskami od říčního bahna
Odjeli na sever do Kalifornie
A skončili se smrtelným jedem v krvi
Udělal pro peníze to, co musel
Někdy poslal domů, co mu zbylo
Ostatní utratil za super tenisky a toncho
A džíny jaké nosí gavachos
Jeden večer provedla hraniční hlídka
Na Dvanácté ulici zátah
Velké auto se řítilo po bulváru
Spidera oslnily jeho světlomety
Dostal ránu dopadl tvrdě na zem
Auto se rychle vzdalovalo a Spider se chytil za žaludek
Dobelhal se ke své dece pod nájezdem
Ležel tam, na jazyku měl chuť vlastní krve
Zavřel oči a poslouchal auta
Která uháněla tak rychle kolem

Záblesk bouře [Dry Lightning]

Ráno jsem na sebe hodil župan
Pozoroval, jak se plotna na vařiči rozpálila do červena
Zmámeně jsem zíral do šálku s kávou
Natáhl si boty a ustlal postel
Síť proti hmyzu visela dokořán na pantech
Celou noc bouchala a budila mě
Když jsem pohlédl z okna, zahlédl jsem jen

Záblesk bouře nad obzorem
Záblesk bouře a myšlenky na tebe

Štval jsem se za žárem její krve
Jako kdyby to bylo zlaté rouno
Krásný duchu sestup
Do večerního šera
Její koně appaloosa
Kteří se vzpínali v ohradě a větřili déšť
Po mesquitské pláni
Se rozléhá hluboké hřmění

Ale nad obzorem v dáli se mihl jen záblesk vzdálené bouře
Záblesk bouře v dáli a myšlenky na tebe

Přijel jsem k ulici Alvorado
Kde si vydělávala jako tanečnice
celý večer jsem strávil nad ginem
Zatímco ona se bavila se svými chlapy

Když se slunce žluté jak chcanky zvedlo nad obzor
A ohlásilo nový den
Řekla:“Nikdo stejně nemůže dát nikomu to
Co doopravdy potřebuje.“

Ten věčný boj člověka tak otráví
Že nakonec ztratí všechen strach
Ale já si tě nemůžu vymazat z paměti
Ani tu sladkou vůni tvé kůže

Nad obzorem v dáli se mihl záblesk vzdálené bouře
Záblesk bouře v dáli a myšlenky na tebe

Nováček [The New Timer]

Po železnici se toulal od časů velké krize
Padesát let strávil na šikmé ploše
Řekl mi:“Když nikoho nepodfoukneš,
Tak se ti tady povede dobře, chlapče.“
Nechal jsem svou rodinu v Pennsylvanii
Hledal jsem práci a vydal se na cestu
Ve východním Texasu jsem potkal Franka
Na nákladním nádraží, zavátém sněhem,
Od Nového Mexika po Colorado
A Kalifornii k moři
Frank mě naučil v tom chodit, pane
Až jsem se dokázal postavit na vlastní nohy.
U Firebaugh jsem vykopával cukrovou řepu
Česal jsem broskve ze stromů v Marysville
Ubytovali nás ve stodole jak zvířata
Mě a stovky dalších jako jsem já
S příchodem jara jsme se rozdělili
Franka jsem už nikdy nepotkal
Až jedné deštivé noci kolem mě prosvištěl
na vagoně s obilím
Zakřičel mé jméno a pak zmizel ve větru a dešti
Našli ho zastřeleného poblíž Stocktonu
Jeho tělo leželo na bahnitém kopci
Nic mu nesebrali, nic mu neukradli
Někdo chtěl jen zabíjet a tak ho zabil
Koncem toho léta jsem projížděl texaskými pláněmi
Před očima se mi zjevil obrázek
Malý domek vedle tratě
Zářící jak aura spasitele
V kuchyni stála žena a vařila
U stolu sedělo dítě se svým tátou
To bych rád věděl, jestli mě můj syn postrádá
Jestli ho zajímá, kde vůbec jsem
Dnes večer si vyberu své tábořiště pečlivě
Před překladištěm v Sacramentu
Nasbírám trochu dřeva a zapálím oheň
V časném zimním šeru
Chladný vítr hvízdá, balím se do kabátu
Ohřívám si trochu kávy a zírám do černé noci
Ležím, jsem vzhůru, pane
Po boku mám svoji mačetu
Kriste pro tvé milosrdenství a lásku
Dnes v noci mě zachvátila lítost, že nedokážu nabít své srdce jako
Dobrou pušku a najít jméno toho, koho bych měl zabít

Na druhé straně hranice [Across The Border]

Dnes mám tašku napěchovanou
Zítra se vydám po těchto kolejích
Které mě přivedou na druhou stranu hranice
Já i moje láska
Usneme zítra pod tmavě kaštanovou oblohou
Někde na druhé straně hranice
Tady zanecháme má milá
Bolest a smutek, které nás tu zachvátily
A napijeme se z kalných vod Rio Bravo
Setkáme se na druhé straně
Tam, kde je obloha šedá a rozlehlá
Na druhé straně hranice
Postavím pro tebe dům
Vysoko na travnatém kopci
Někde na druhé straně hranice
Kde bolest a vzpomínky
Bolest a vzpomínky utichnou
Tam, na druhé straně hranice
A sladké květy naplní vzduch
Zelené a zlaté pastviny
Se svažují k chladným křišťálovým vodám
Svými polibky ti z očí vyženu smutek
V tvém náručí pod otevřenou oblohou
Tam, na druhé straně hranice
Dnes večer budeme zpívat písně
Bude se mi o tobě zdát, jsi moje corazón
A zítra bude moje srdce silné
A nechť mé požehnání a milost svatých
Zavedou bezpečně do tvého náručí
Tam, na druhé straně hranice
Protože nejsme ničím
Pokud nemáme v srdci naději
Že se jednou napijeme z vod Bohem požehnaných
A budeme jíst ovoce z ráje
Já vím, že mě čeká láska a bohatství
Tam, na druhé straně hranice

Záliv Galveston [Galveston Bay]

Patnáct let bojoval
Le Bin Son po boku Američanů
V horách a deltách Vietnamu
Když Saigon roku 1975 padl, opustil svoji jednotku
A přivedl svoji rodinu do zaslíbené země
Seabrook v Texasu a městečka v Mexickém zálivu
To byla krajina, která mu připomínala deltu a domov
Pracoval jako strojník, šetřil si peníze
Spolu se svým bratrancem si koupil rybářskou loď
A společně lovili kraby v zálivu Galveston
Ráno, dříve než vyšlo slunce
Políbil svoji spící dceru
Vyplul ven z kanálu
A rozhodil sítě do vody
Billy Sutter bojoval v Charlieho rotě
Ve vysočině Quang Tri
V bitvě u Chu Lai byl zraněn
Poslali ho domů v šedesátém osmém
Tam se pak oženil a lovil ryby v zálivu
Na lodi, která dříve patřila jeho otci
Ráno políbil svého spícího syna
A rozhodil sítě do vody
Když padl Jih, Billy seděl před televizí
Komunisté vtrhli do Saigonu
On i jeho přátelé sledovali příchod uprchlíků
Stěhovali se do stejných ulic a lovili na pobřeží, kde oni vyrůstali
Po hospodách kolem přístavu se brzy ozývalo
Amerika patří Američanům
Někdo řekl: “Když je chcete dostat pryč, musíte je vypálit.“
A v Texasu ožil Ku Klux Klan
Jedné vlhké texaské noci se v přístavu plíží tři stíny
Přišly zapálit a potopit vietnamské lodi
V záři ohně se rozlehly výstřely
Dva Texasané leží mrtví na zemi
Le stojí opodál drží v ruce pistoli
Když stál před soudem
Porota ho osvobodila, jednal v sebeobraně
Ale když opouštěl soudní budovu
Na schodech mu Billy řekl: “Kamaráde, ty jsi nebožtík.“
Jednou koncem léta držel Le na břehu hlídku
Billy stál ve stínu
V ruce svůj vojenský nůž
A měsíc vklouzl za oblaka
Le si zapálil cigaretu, hladina byla jak zrcadlo
Když se přiblížil, Billy skryl svůj nůž v kapse
Zhluboka se nadechl a nechal ho projít
V ranním šeru Billy vstal
Zašel do kuchyně a napil se vody
Políbil svoji spící ženu
Kormidloval do kanálu
A rozhodil své sítě do vod Galvestonského zálivu

Co jsem dělal nejlíp, nebylo nikdy dost dobré [My Best Was Never Good Enough]

„Každý mrak má stříbrný okraj, každý svoji šťastnou chvilku,“
Říkala: „Raději mlč, pokud nemůžeš říct nic pěkného.“
Když teď nastanou drsné časy, přijde čas drsných způsobů.“
Ale co jsem dělal nejlíp, nebylo pro tebe nikdy dost dobré
„Teď nezkoušej utéct domů, miláčku,
Když to nedokážeš vyřídit jednou ranou
Pamatuj si, kdo utíká, ten nikdy nevyhraje
A výherce nikdy neutíká
Spícímu psovi slunce nezahřeje prdel.“
A takhle pořád dál,
Ale co jsem dělal nejlíp, nebylo pro tebe nikdy dost dobré
„Pokud tě Bůh neobdaří ničím než citrony, pak vyráběj limonádu
Ranní ptáče dál doskáčeˇ. Řím nepostavili za jeden den
Život je jak bonboniéra
Nikdy nevíš, co si vytáhneš
Každého suď podle jeho činů,“ a podobný pitomosti
Jen pojď pěkná holka, jestli poznáš, že blafuju?
Co jsem dělal nejlíp, nebylo pro tebe nikdy dost dobré

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

five × five =