musicserver.cz: Americký sen (10/10)

Název: Americký sen
Autor: Jaromír Merhaut

USA doufají v Obamův zázrak a novověké vzepětí Bruce Springsteena se v témže okamžiku naplňuje albem „Working On A Dream“. Hledají se paralely, výklady, řeší se úniky na net i marketingová strategie, padají jména jako Martin Luther King. Až mám pocit, že v mediálním víru zmizela hudba.

Ta je dospělácky velkolepá. Boss měl ostatně vždy sklony k efektním gestům. Je ale naštěstí nevyvratitelně vkořeněn do americké hlíny, nasáklé potem generací přistěhovalců i tóny jejich tradic. Přestože tedy elpé místy zní, jako by se produkce zmocnil Phil Spector, žádné „Let It Be“ se nekoná. Brendan O’Brien a hlavně E-Street Band, s nezaměnitelným Bittanovým piánem a kytarou Nilse Lofgrena, drží sound pevně pod kontrolou. Jen připomenu, že naposledy můžeme slyšet varhany loni zesnulého Paula „Dannyho“ Federiciho.

Brzký šedesátník Springsteen (MySpace.com) přípravami strávil dva roky, první nahrávání se uskutečnilo v přestávkách turné k albu „Magic“. Výsledek předčil očekávání, oslavné ódy kam se člověk podívá, hvězdy doslova prší. Předesílám, že ani já nehodlám kazit skóre.

Hned na úvod dá ladění bombastická a pomocí smyčců umně dramatizovaná „Outlaw Pete“, s bonovsky burcujícím patosem. Hymnus jak má být, umocněný osmiminutovou rozmáchlostí. V druhém a třetím sledu vnímám watersovskou pompu i morriconovské tetelení.

Ta deska se mi líbí v celé své barevnosti. Typická springsteenovská hrnba „My Lucky Day“, „What Love Can Do“ – kde Bruce převaluje slova v hubě jako Phil Lynott, i „Queen Of The Supermarket“, kterou by, s oblíbeným E-ansáblem za zády a některou ze svých divoženek po boku, jistě doběla rozpálil Meat Loaf – to vše jsou hutné rockové kusy.

Kontrast vytvářejí svými nesenými dlouhými tóny „This Life“ a „Kingdom Of Days“, přičemž Roy Orbison tam někde nahoře uznale pozvednul obočí. Hravý kaleidoskop se otáčí dál. Boogie jak od Mungo Jerry „Good Eye“, ledabylá skočná countryovka „Tomorrow Never Knows“, zšeřelá „Life Itself“. Jen refrénovou odrhovačku „Surprise, Surprise“ bych klidně oželel. Závěr desky odeznívá dumkou „The Last Carnival“ a cashovsky střídmou „The Wrestler“, která byla doplněna jako bonus (jde o loňský song ke stejnojmennému filmu, Bruce za něj získal Zlatý glóbus a nominaci na Oscara). Samostatnou kapitolou je titulní „Working On A Dream“, jejíž osud coby obamovské „agitky“ je zpečetěn po vzoru „Born To The USA“.

Nemá cenu to natahovat: veterán Bruce Springsteen a jeho věrná sestava „šerpů“ z E-Street Bandu společně vystoupali zpět na světový vrchol. Nová doba má i své staré hrdiny.

Poznámka JB:

  1. Nominace na Oskara se bohužel nekoná…
  2. Pod článkem se rozjela poměrně vášnivá diskuze, která ale až na výjimky není o albu WOAD, ale o dosažení nedosažitelného recenzentského grálu. Malinko mi to připomíná hádky Audi vs. BMW, Windows vs. Linux atp. – jinými slovy: naprosto zbytečné… Zřejmě budu také muset sepsat hodnocení a přispět svojí subjektivní troškou do mlýna…
  3. Update 12.2.: Troška do mlýna je zde

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *