Autor: Pavel Tuláček
Zdravím všechny!
Rád bych zde napsal několik mých připomínek k albu Working On A Dream. Jsem velký fanda Bruce Springsteena a E Street Bandu, tak to jistě nebude objektivní, ale takto to cítím.
Nejdříve chci vyjádřit úžas nad množstvím všemožných a často naprosto protichůdných názorů na toto album. Některé recenze jej přímo smetly ze stolu s tím, že je mimo Springsteenovu lajnu (rock, folk) a také že zpěvák využil (zneužil) svého velkého vlivu na masy Američanů při volbě nového prezidenta a tak si chce zvýšit vlastní popularitu a prodej desek. Úplné pohádky! Myslím si, že kdo se jen trochu zajímá o dění kolem Bosse ví, že takové fígle nemá zapotřebí.
Naproti tomu jiné články vynesly WoaD přímo do nebe. Dokonce na někoho zapůsobila tak silně jako legendární Born In The USA. No jistě, někdo může mít takový pocit, ale řekl bych, že jen některé písně dosahují podobných kvalit, avšak album jako celek ne.
Novému CD se často vyčítá, že je moc popové, ale vždyť Bruce předem avizoval jakousi odbočku k popovějšímu zvuku. Tak proč teď tolik humbuku? A zkuste spočítat kolik je tam vyložených pop songů-moc ne. On ale zvládá i tenhle žánr naprosto bravůrně, jak už i v minulosti mnohokrát dokázal. Možná to chce více trpělivosti a písně si tzv. naposlouchat. Pak třeba zjistíte, že jsou dobré a výborně nahrané.
Outlaw Pete a Life Itself – asi tak po třetím, čtvrtém přehrání jsem poznal, jak jsou dobré a skvěle propracované. U My Lucky Day, Working On A Dream, The Last Carnival a The Wrestler jsem věděl hned, že jde o jasné „Springsteenoviny“- i když je každá úplně jiná, všechny mají jasný „tah na branku“. Také Queen se mi zalíbila dost rychle – po pomalém romantickém začátku nečekaný rozjezd s větším nasazením Bruce a vokálů, střídání tempa-povedený kousek. Trochu hůře stravuji This Life a Kingdom Of Days – není to tak úplně „šálek mé kávy“. What Love Can Do a Surprise, Surprise – rytmické, docela brzo mi sedly. Good Eye – samostatná kapitola – blues připomínající Jersey Devil. Tomorrow Never Knows – pohodový countryový nádech, který se opravdu vydařil.
Každý to má trošku jinak. Tohle je jen a pouze mé hodnocení. Kdosi také napsal, že toto album je jako průřez celou Bossovou kariérou. S tím bych docela souhlasil. Opravdu zde naleznete vše: rock, folk, blues, country i pop. Jednotlivé písně proto můžou připomínat některá předchozí alba.
Takže kdyby se mě někdo zeptal: „Co vlastně zpívá ten tvůj Springsteen?“ Řekl bych: „ Poslechni si album WoaD a vyber si.“ 🙂