musicserver.cz: Šéfovo probuzení z amerického snu (8/10)

© Radek Londin

Rockové svědomí i duše Ameriky vydává po třech letech novou desku, potvrzující, že nejvíce inspirace nachází vždy v dobách společenské krize. „Wrecking Ball“ je v dobrém slova smyslu jeho emocionálně i hudebně nejpestřejší nahrávkou za posledních deset let… a také nejvíce ambiciózní.

Celý článek na musicserver.cz

6 odpovědí na “musicserver.cz: Šéfovo probuzení z amerického snu (8/10)”

    1. No, tak nevím, Petře… Pan Veselý objevil novou pravdu, přišel na zásadní odhalení a neudržel se a potřeboval se o to s někým podělit a vykřičet to do světa…. Asi se neočekává, že jako autor webu budu podobně kritický. Nicméně, ani já nechci nové album bez výhrad obdivovat. Teprve ho naposlouchávám – a některé věci mi taky vadí, např. zbytečně pomalá „Jack Of All Trades“ hned na 4. místě. Springsteena obdivuju za spoustu věcí, mj. obrovskou energii a výdrž stále vydávat nová alba a držet svůj názor. A to je podle mě přesně to, co na „Wrecking Ball“ dělá…

      Dovolil bych si ocitovat příspěvek Marka Pocestného pod článkem. Myslím, že je poměrně trefný:

      Mno ehm.. opravdu v „íránské“ válce? Opravdu na „rakovinu“? Takovýhle elementární chyby jsou na infarkt. Landau je jeho manažerem dodnes. Že se angažuje ve „správných“ kauzách? Za tu 40-letou kariéru jich bylo asi pět a půl, jiní se angažujou 100x víc. A pravdu myslíte, že má potřebu naplňovat nějakou „objednávku“ a řešit „selling point“? A že zpívá o „Americe, která není“? To posuzujete z Ouholiček nebo odkud? Pane jo, to jsou věci…

      1. Milý Jene,

        no právě, já to tu jen vložil, aby si našinec udělal názor sám 🙂

        Také poslouchám, nejradši mám Springsteena hudebně jednoduššího. Tak podle mne více vyniknou slova. Osobně mi to album příjde hudebně moc nahuštěné. Jak se říká „Někdy míň bejvá víc“

        Tak 11.7.02

        PS: Jo Marek Pocestný to vystihl

  1. Ahoj všichni,
    ta deska je pro mě příjemným překvapením. Asi jsem měl málo informací,když jsem si myslel,že půjde o Bossovu rockovou klasiku podpořenou E Street Bandem. I singl We Take Care Of Our Own tomu napovídal.
    Ano, hodně instrumentů, vokálů i zvuků pro Springsteena netypických, ale ono to všechno ladí a podtrhuje tu naléhavost. Osobně s tím nemám problém a nemyslím,že by tohle album kopírovalo nějaké předchozí (což je moc dobře).
    Už teď musím říct,že mě fakt baví víc než předchozí (WOAD).
    A řeči o Bossově angažovanosti? 🙂

  2. Naprosto souhlasím s tím, že nová deska je příjemné překvapení. Souhlasím i s tím, že naštvaný Springsteen skládá lepší písničky než Springsteen spokojený a šťastný. Výčítat Springsteenovi „rockovou minulost“ a to, že je bohatej a že nezaujme nezaměstnanou mládež, je podle mě nesmysl. Dickensovi snad taky nikdo nevyčítel to, že nežije jako hrdinové jeho knížek, na působivosti jim to snad neubírá. Spíš mám dojem, že autor recenze sám sváděl jakousi válku – a to se svými předsudky ohledně Springsteena. Co se mě týče, já jsem spokojená, moje jediná pochybnost (jak budou písničky znít „naživo“), byla rozptýlená poté, co jsem si poslechla část koncertu z Apolla. Jen doufám, že normální koncerty (a tedy i ten pražský) budou delší, 20 písniček je na Bosse slabota 🙂

  3. Prvy Koncert Atlanta 18.3. 23 songov celkom slabe ale on sa dotoho dostane 😉

    Setlist:
    We Take Care of Our Own
    Wrecking Ball
    Badlands
    Death to My Hometown
    My City of Ruins
    The E Street Shuffle
    Jack of All Trades
    Seeds
    Easy Money
    Waitin‘ on a Sunny Day
    The Promised Land
    Apollo Medley (The Way You Do The Things You Do/634-5789)
    Shackled & Drawn
    Lonesome Day
    The Rising
    We Are Alive
    Thunder Road
    * * *
    Rocky Ground (with Michelle Moore)
    Land of Hope and Dreams
    Born to Run
    Dancing in the Dark
    American Land
    Tenth Avenue Freeze-out

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *