Kdo docení obyčejné, tvrdě pracující Američany? Přece Bruce Springsteen

© Daniel Konrád, iHNed.cz

První, kdo mu zastavil, byl otec od rodiny. Na předním sedadle těhotná manželka. Klábosili, shodli se, že děti jsou požehnání. Jako druhý ho nabral řidič kamionu. “Naskoč si, pojedu po dálnici,” pravil muž, který se na svět dívá přes fotku hezké holky nalepenou na palubní desce. Třetí byl nadšenec do aut. Svezl ho, hlavně aby ukázal, co ta kára dovede.

Že to zní jako film? Přitom jde o tři kratičké sloky písně, kterou Bruce Springsteen umístil na své právě vydané album, nazvané Western Stars. Po sedmileté pauze přišel americký zpěvák a kytarista se studiovou deskou výhradně nových skladeb. Hudebně nečekanou, ale především silnou po textové stránce.

Nejde jen o to, že devětašedesátiletý Springsteen se hned v prvních tematicky propojených písních pořád dovede vžít do pocestných, kteří stopují u dálnice, fascinováni krajinou, zdoláváním dálek a neusazeným životem. Kdo četl Springsteenovu tři roky starou autobiografii Born To Run, možná si vzpomene, jak také zpěvák v 60. letech minulého století stopoval. Jak se nechával svézt “každým dacanem, buranem, spořádaným občanem i výtržníkem”, na které narazil v rodném New Jersey. A jak mu to dnes prý chybí.

Celý život v jedné skladbě

Zážitky mohou přispět k porozumění situaci, ale nepodmiňují vznik dobré písně. Druhá Springsteenova klíčová věta z nedávna přece zní: “Jsem podvodník. Nikdy jsem nepracoval rukama, a přitom celý život nezpívám o ničem jiném.”

A přesto Springsteenovo nové album znovu mluví silou písní o tvrdě pracujících obyčejných lidech. Jejich strasti zpěvák naznačí pár detaily, jen minimem informací, aby zaujal posluchače, kterému zapne představivost, a načrtnutý obrázek už si doplní. To vždy byla Springsteenova silná stránka: v jedné skladbě odvypráví celý život. Ten nejtypičtější možný americký život.

Svobodný duch, sliby, sny, nekonečná krajina, ve které se lidé ztrácí, aby se v nějakém zapadákově znovu našli a dali si život do pořádku tvrdou dřinou − to, o čem Springsteen na nové desce zpívá, není nic menšího než tolikrát vzývaný, pohřbívaný a zase oživovaný americký sen. Včetně jeho odvrácené stránky, všech, kdo po něm sahali a neuspěli, skončili závislí na alkoholu nebo drogách, nebo prostě jen sami. Springsteen myslí na každého.

Na desce je třeba skladba Chasin’ Wild Horses. Vypráví ji muž temperamentní povahy. Odešel z domova, opustil přátele, všude se pohádal. Teď pracuje na severozápadě, někde ve státě Montana. “Vyrážím ven, než se rozední / Vracím se po setmění,” zpívá, jak pracuje, až je tak přepracovaný, že mu to nemyslí.

Zřejmě doslova nahání koně. Což ale funguje i jako metafora pro obecně vysilující, nebezpečné zaměstnání, které člověka naplňuje, které nedělá proto, aby ho měl za sebou a pak se věnoval jiným záležitostem. Kdepak, tohle je ten typ práce, který se stává smyslem života. “Pořádná dřina vám pročistí tělo i ducha,” zní jinde na desce jakési springsteenovské motto.

Podobně jsou na tom vypravěči dalších písní, kterých album obsahuje třináct. Většinou stárnoucí, samotářští muži, které něco vyhnalo nebo před něčím utekli. Často se trápí ztracenými city. Stojí spíš na kraji společnosti, tiše, všemi přehlíženi. Hledí si svého, jsou hrdí, že mají zaměstnání, že si vydělali na auto nebo dům.

Celý článek (paywall): Kdo docení obyčejné, tvrdě pracující Američany? Přece Bruce Springsteen

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

four × three =