Příspěvky

Publikováno

Umění být šéfem, 1. část

Bruce Springsteen, TIME, Umění být šéfem, 1. část

Autor: Eric Cortellessa, časopis TIME (říjen 2025)

Padesát let po monumentálním úspěchu alba Born To Run se Bruce Springsteen stále potýká nejen s americkým příběhem – ale i svým vlastním.

První část

Nesnaží se nijak schovávat – černé tričko, modré džíny, sluneční brýle Wayfarer, kovbojské boty – ale na pár minut se nejslavnější syn Jersey Shore stává takřka anonymním, a to i na jediném místě, kde se jeho náhlé objevení jeví jako nejvíce pravděpodobné: na promenádě v Asbury Park. Míjíme Madam Marie’s, věštkyni zvěčněnou v jeho baladě z roku 1973 „4th of July, Asbury Park (Sandy)“. Hádám, že pokud ho lidé někde hledají, pak právě tady. Springsteen se zasměje a vzpomene si na tričko prodávané v místních obchodech: I HEARD BRUCE MIGHT SHOW UP (Slyšel jsem, že se možná objeví Bruce).

Brzy zjistíme, co se stane, když se opravdu objeví. V blízkosti kongresového centra se dvojí pohled změní v žádost o selfie. Následují další. Majitel restaurace ho prosí, aby zůstal na večeři. Před obchodem Bruce Springsteen Archives vyskočí pokladní radostí a náhodou má na sobě přesně to tričko, o kterém jsme právě mluvili. „Moje neviditelnost rychle mizí,“ říká Springsteen, napůl pobaveně, napůl rezignovaně. Nacházíme útočiště v prázdném Stone Pony, legendárním klubu, který odstartoval jeho kariéru, kde trávíme odpoledne povídáním o jeho životě a odkazu. Co se týče davu, který nechává za sebou, když nasedá do auta, říká: „Vždycky jsem to bral jako součást práce.“

Bruce Springsteen, TIME, Umění být šéfem, 1. část

Springsteenova práce přesahující půlstoletí je jedinečná. Vydal 21 alb, získal 20 cen Grammy, Oscara, cenu Tony, ocenění Kennedy Center Honors a Prezidentskou medaili svobody. Napsal autobiografii, která se stala bestsellerem, nahrál podcast s Barackem Obamou a prodal více než 150 milionů desek po celém světě. Je jedním z nejžádanějších živých umělců na světě a na koncertech ovládá davy, které ho přijímají s téměř náboženskou oddaností. Jeho poslední turné vyneslo více než 700 milionů dolarů – nejvyšší výdělek v jeho kariéře, který zastínil i fenomén Born in the U.S.A. z 80. let.

Springsteenův příběh však není jen o rozsahu jeho úspěchu. Zaujímá výjimečné místo v americkém životě a zachovává si autentičnost, která je u umělce jeho formátu vzácná, i když se potýká s rozpory své existence. Springsteen je mluvčím dělnické třídy, který se stal pohádkově bohatým; neklidným outsiderem, který je zároveň pěvně zakořeněným otcem rodiny a rockovou hvězdou, která má zdánlivě vše, ale stále bojuje se stíny, kterých se nemůže zbavit. Jak se pódia zvětšovala – od klubů po divadla, arény a stadiony – Springsteen se rozhodl nezakrývat rozdíl mezi mužem na pódiu a mužem v zrcadle, ale učinit z něj součást umění samotného.

Nyní se 76letý Springsteen pustil do dalšího odvážného kroku: předal kontrolu týmu filmařů, aby vyprávěli příběh o nejzranitelnějším období jeho života. Film Springsteen: Deliver Me From Nowhere, který měl premiéru 24. října 2025, zachycuje vznik jeho akustického mistrovského díla Nebraska z roku 1982. Jeremy Allen White hraje Springsteena a Jeremy Strong ztvárňuje jeho dlouholetého manažera Jona Landaua. Film zachycuje úsek jeho života, kdy mu bylo něco přes 30 let, bojoval s první vážnou depresí, nutkavě jezdil kolem svého rodného domu a nakonec vyhledal terapii, což Springsteen považuje za krok, který mu zachránil život. „Mohlo to dopadnout mnoha různými způsoby,“ říká.

Tato zkouška změnila směr jeho kariéry a vyostřila témata, která od té doby pohánějí jeho hudbu – drsnější portrét Ameriky, důraz na důstojnost přehlížených skupin ve společnosti, vykoupení zlomených, možnost spásy v komunitě – a zároveň mu umožnila zůstat nekompromisním a komerčně životaschopným. Stejně významné bylo, že ho to vedlo k přijetí rodinného života: odpovědnosti a radosti, které jsou pro rockové hvězdy tak často nedosažitelné. „Život v showbyznysu je úžasný, pokud je součástí širšího života,“ říká Landau, jeho nejbližší důvěrník. „Pokud se stane náhradou za život, je to nebezpečné.“

Po promenádě se Springsteen vrací do svého domácího studia v Colts Neck, 10 minut jízdy od místa, kde vyrůstal. Padesát let po vydání alba Born to Run je možná spojováno s odchodem, ale jeho život byl definován tím, že zůstal. „Velmi tvrdě jsem pracoval ne na útěku, ale na tom, abych se postavil na vlastní nohy, učinil životní rozhodnutí a pak za nimi stál,“ říká. „To je moje téma od vydání té desky.“ Pokud hrdinové alba Born to Run našli slávu v útěku, Springsteen od té doby nabízí opačnou vizi: že zůstat na místě a čelit svým démonům je samo o sobě formou hrdinství.

Bruce Springsteen, TIME, Umění být šéfem, 1. část

V ŠEDÉM ŘÍJNOVÉM ODPOLEDNI roku 2023 Springsteen otevřel dveře pronajaté chaty v Jersey Shore a pozval dovnitř tři muže, aby s nimi prodiskutoval něco, čemu se dlouho bránil: film o svém životě.

Springsteen pozval Scotta Coopera, režiséra zamyšlených filmů jako Crazy Heart a Out of the Furnace; Warrena Zanese, autora komplexní knihy o albu Nebraska, a Landaua, který podle svých slov servíroval filadelfské cheesesteaky. „Nebyly to cheesesteaky,“ vzpomíná Zanes. „Byl to opravdu dobrý steak na řemeslném chlebu s vynikajícím sýrem.“

Springsteen byl od začátku zaujat Cooperovou vizí – ne biografickým filmem od kolébky po hrob, ale kompaktní studií postavy. „Tento úzký časový rámec odhaluje hlubší pravdy o Bruceově celoživotním boji s identitou a tvůrčí upřímností,“ říká Cooper. Málokdo očekával, že Springsteen řekne ano. Ale s věkem, jak Springsteen říká, je ochotnější souhlasit s návrhy, které kdysi odmítal. „Jsem starý. Je mi už úplně jedno, co dělám!“ říká s úsměvem. „Čím jste starší, tím se cítíte svobodnější.“

Springsteen vzpomíná na tento proces v tlumeně osvětleném klubu Stone Pony. Stal se zde stálým hostem těsně před svým průlomovým albem Born to Run z roku 1975, kdy měl smlouvu na tři alba s nahrávací společností Columbia. Jeho první dvě alba z roku 1973 byla kritiky chválena, ale komerčně propadla, a tak se label zaměřil na Billyho Joela. Springsteen, kterému hrozilo, že bude odsunut na vedlejší kolej, se zbavil rýmovaných balad ze svých dřívějších alb. Sotva měl řidičský průkaz, ale chápal, co auta znamenala pro zemi otřesenou ropným embargem: ceny benzínu prudce vzrostly a obyčejný symbol americké svobody se najednou stal nejistým. Pokud byl benzín příliš drahý, nemohl jste řídit. Pokud jste nemohl řídit, ztratil jste svou svobodu. „O autech jsem toho moc nevěděl,“ říká, „ale věděl jsem, co znamenají. Byla to prostě moje metafora.“

Bruce Springsteen, TIME, Umění být šéfem, 1. část

Born to Run spojilo pouliční detaily Dylana s operní velkolepostí Phila Spectora. Úvodní skladba „Thunder Road“ je výzvou: zpěvák láká Mary do svého auta, aby společně uprchli z „města plného ztroskotanců“ za lepším životem. Devítiminutová finální skladba „Jungleland“ vypráví příběh postavy Magic Rat a bosé dívky, kteří uprchnou z Jersey do Harlemu, jen aby viděli, jak se jejich sny rozpadají. Kritici označili album Born to Run za vrcholné dílo, které je jedinečné a zároveň oživující. Mládežnické kulturní hnutí odporu proti tehdejšímu mainstreamu se rozpadlo, válka ve Vietnamu skončila, ale situace zůstala nejistá a ekonomika upadla do recese způsobené ropnou krizí. Do této situace vstoupil hubený kluk z Freeholdu v New Jersey, který dokázal, že obyčejné věci mohou být mýtické. „Byla to magická kombinace několika věcí a okolností, která pomohla tomuto klukovi a zároveň splnila sen vydavatelství Columbia,“ říká Springsteenův první manažer Mike Appel.

20. října 1975 se Springsteen objevil na obálkách časopisů TIME a Newsweek – což bylo až doposud výsadou prezidentů, papežů nebo astronautů. Pro Springsteena, který se na čtyři večery zavřel v hotelu Sunset Marquis, aby vystoupil v klubu Roxy, to bylo jako prokletí. „Dělá to z vás někoho úplně jiného než všechny lidi, se kterými jste vyrůstal,“ říká. Úspěch byl zároveň vzrušující i děsivý; jeho sestra Pam vzpomíná, jak se paparazzi sanžili nahléednout do kuchyně jejich rodičů. Springsteen a lidé kolem něj měli obavy z „hype“ – jedovatého slova, jež naznačovalo, že po přehnaném nadšení může brzy přijít vystřízlivění. Ještě více ho trápilo, jak ho sláva může změnit. „Je to velmi zkreslená čočka, skrz kterou žiješ svůj život,“ říká. „Musíš se velmi chránit, chránit to, co je pro tebe důležité.“

Publikováno

RESPEKT: Věříme v Bruce Sprinsgteena, i když brečí…

© ️ Jindřiška Bláhová, RESPEKT

FILM TÝDNE: VĚŘÍME V BRUCE SPRINGSTEENA, I KDYŽ BREČÍ. ŽIVOTOPIS HUDEBNÍKA KLIČKUJE MEZI DEPRESÍ, GENIALITOU A CHLAPSKÝM PŘÁTELSTVÍM

Životopisný film – a zvlášť hudební – může působit jako lehce ohraný žánr. Je vytěžovaný natolik, že možná začnou docházet muzikanti, o nichž by šlo točit. Tvůrci tak musejí hledat jiné způsoby, kudy do známých vod plných klišé vstoupit. Jak ukázal loni James Mangold u Boba Dylana, jde to přes méně známé a omezené výseky kariéry. A touto cestou se vydává i biopic s tajemstvím v titulku – Bruce Springsteen: Vysvoboď mě z neznáma.

Vychází z dva roky staré stejnojmenné knihy Warrena Zanese, která zachycuje zrod Springsteenova alba Nebraska, jež vyšlo v roce 1982. Natočil ho po úspěchu páté studiové desky The River s hitem Hungry Heart, která spolu s následným turné mladíka z dělnického prostředí New Jersey nasměrovala na dráhu světové hudební celebrity. K překvapení vydavatelství Columbia Records i jeho manažera Jona Landaua však zpěvák nechce natočit další hitovku a bodovat v hitparádách. Místo toho se zavírá do ložnice domu v rodném státě, poslouchá kapelu Suicide, sleduje destruktivní Zapadákov o dvojici mladistvých zločinců a na magnetofon nahrává syrové, akustické, folkové písně zabydlené outsidery a opuštěnými dušemi, které pohltila „zloba v tomhle světě“. Doslovné černobílé flashbacky do jeho dětství ukazují, že se snaží zpracovat šrámy, které na jeho duši zanechal otec alkoholik.

Režisér Scott Cooper se tu snaží vyprávět o géniovi a zároveň se vyhnout podbízivé hagiografii, což se mu z větší části daří. Springsteen tu sice není mytologickou figurou hypnotizující publikum, ovšem klišé spojených s geniálními umělci se film drží, jak se temné album rodí z rozharané duše. Kromě vnitřních dramat dostává hlavní prostor autorská integrita, kdy si jde zpěvák vytrvale za svou vizí. To první je – bez snižování Springsteenových psychických potíží – nakonec vcelku banální a ústí do zjištění, že pomoc je možné najít v terapii. To druhé, přestože plné technických detailů, v sobě naproti tomů skrývá vtahující dynamiku, kdy nabízí i nahrávání hitu Born In The USA.

Nejpozoruhodnější na filmu je, s jakou blízkostí podává přátelství mezi Springsteenem a jeho manažerem, který mu nakonec s nahrávkou oddaně pomáhal, a jak moc dovoluje ukázat křehkost muže, jehož rockerská persona je zosobněním tradiční maskulinity. Springsteen tu působí až melodramaticky zranitelně a je téměř reklamou na potřebu péče o duševní zdraví u demografické skupiny, kterou by to ani nenapadlo: i chlapi pláčou. Herec Jeremy Allen White tuto polohu trefil přesvědčivě a byl nakonec dobrou volbou – ale z lepšího průměru film vysvobodit nedokázal.

Publikováno

Trochu jiný film o Bruci Springsteenovi: Proč se těšit na filmový příběh Nebrasky

© Jarda Konáš, Headliner

Do kin na konci října vstupuje životopisný snímek o Bruci Springsteenovi. Tedy přesněji o těžkém období vzniku alba Nebraska. Proč se právě tato deska stala v Bossově kariéře zásadní?

Šestá studiovka Nebraska byla pro Springsteena zásadní. Její příběh je tak silný, že vydal na samostatnou knihu. Pod názvem Deliver Me from Nowhere ji napsal Warren Zanes a Springsteen mu tehdy řekl: „Úspěch alba The River ve mně vyvolal velmi sporné myšlenky o tom, jak jsem se vzdálil lidem, mezi nimiž jsem vyrůstal a o kterých jsem skládal.

Má první deprese

Jakmile Springsteen v roce 1981 dojel k The River turné, stáhl se na ranč v Colts Neck a uzavřel se do sebe. „Narazil jsem na cosi jako osobní zeď, o které jsem předtím nevěděl, že tam vůbec je. Propadl jsem do první velké deprese a řekl si: No, tak s tímhle musím něco udělat,“ pravil předloni v rozhovoru pro televizi CBS News.

Hodně četl, především společenské romány z americké historie. Ty byly specifické svou kritikou, zaobíraly se nefunkčností amerického snu, který měl své vítěze, ale taktéž řadu poražených, jejichž příběhy o pádu na dno byly nejen vždy silné, ale především korespondovaly se Springsteenovým vnímáním společenské (ne)spravedlnosti. Stejně tak na ranči sledoval filmy s podobnou tematikou.

Výsledkem byla nová vlna inspirace, kterou Springsteen vytěžil do maxima. „Kdybych měl vybrat jedinou svou desku a říct: Tohle mě bude reprezentovat i za padesát let, zvolil bych Nebrasku,“ pravil hrdě ve zmíněném rozhovoru.

Pokračovat ve čtení „Trochu jiný film o Bruci Springsteenovi: Proč se těšit na filmový příběh Nebrasky“

Publikováno

Springsteen: Deliver Me From Nowhere

Springsteen: Deliver Me from Nowhere nový film od 20th Century Studios zachycuje vznik Springsteenova alba „Nebraska“ z roku 1982, kdy byl mladým hudebníkem na prahu globální slávy a snažil se smířit s tlakem úspěchu a vyrovnat se svou minulostí. Album, nahrané na čtyřstopý magnetofon v Springsteenově ložnici v New Jersey, znamenalo zlomové období v jeho životě a je považováno za jedno z jeho nejtrvalejších děl – syrovou, strašidelnou akustickou nahrávku obývanou ztracenými dušemi hledajícími důvod k víře.

V českých kinech od 25. října 2025

Publikováno

Bruce Springsteen ví, jak porazit Donalda Trumpa

© Jiří Sobota, RESPEKT.CZ

Hudební legenda přijíždí do Prahy ve chvíli, kdy svádí s prezidentem zápas o dělnickou Ameriku

Někdy je prostě vhodné citovat v plném znění. Třeba když si šestasedmdesátiletá legenda amerického stadionového rocku uprostřed koncertu sedne na zem a začne vyprávět o své zemi. Jsme v Manchesteru, je květen roku 2025 a Bruce Springsteen, přezdívaný jednoduše Boss, rozjíždí před 25 tisíci lidmi čerstvou šňůru nazvanou podle starého hitu Land of Hope and Dreams, tedy Země naděje a snů. A je jasné, že Amerika v tuto chvíli v jeho očích nevypadá nijak růžově.

„V Americe se teď odehrává hrozně podivný a nebezpečný shit,“ povzdechne si do mikrofonu Springsteen, zatímco klavír na scéně podkresluje jeho slova úvodními akordy z hitu My City of Ruins, Moje město v troskách. „V Americe pronásledují lidi za to, že uplatňují své právo na svobodu slova. Děje se to právě teď. V Americe jsou nejbohatší lidé spokojení sami se sebou, protože nechali nejchudší děti na světě napospas chorobám a smrti. To se děje právě teď. V mé zemi mají někteří lidé sadistickou radost z toho, jaké problémy způsobili loajálním zaměstnancům, opouštějí naše skvělé spojence a stavějí se na stranu diktátorů a proti těm, kdo bojují za svou svobodu…“

OK, celý Bossův projev trvá několik minut – a citovat jej kompletně zde jednoduše nelze. Vypráví třeba o univerzitách, jimž stát zadržuje peníze. Nebo o lidech, které zatýká na ulici a bez řádného procesu je deportuje ze země. Desítky tisíc lidí v publiku každou větu provázejí souhlasnými výkřiky. „Děje se to právě teď,“ dodává zase Springsteen a jako charismatický kazatel stupňuje naléhavost sdělení a s ním i emoce publika.

Je to pozoruhodný okamžik. Spojené státy mají za sebou něco přes stovku dní vlády nového režimu Donalda Trumpa. Země prochází nebývalou proměnou, zasvé bere mnohé z toho, co zbytek světa a vlastně i velká část samotné Ameriky považovaly donedávna za „neotřesitelně americké“. A Boss, jeden z vrcholných pop symbolů Ameriky, muž, který kdysi na obálku své nejslavnější desky Born in the USA nechal sebevědomě vyfotografovat svůj americký rockerský zadek v amerických džínách před americkou vlajkou, říká, že jeho země, ta, o které celý život zpíval, je v troskách. Nebo doslova: „Právě se nachází v rukou zkorumpované, nekompetentní a vlastizrádné vlády.“ A že „pojistky a váhy, jež mají zajistit dělbu moci, selhaly“.

Těžko říct, kolik bylo v aréně v britském Manchesteru skutečných Američanů a kolik tam Bossovi na rtech viselo Britů nebo prostě lidí z celého světa, pro něž je Amerika orientačním bodem – a ta, o které vypráví Springsteen, dvojnásob. A vlastně je to trochu jedno. Podle reakcí davu bylo zjevné, že rozpad snu, o kterém tady stárnoucí rocker vypráví, souží spoustu lidí na srdci univerzálně, bez ohledu na to, jaký pas mají v kapse. Springsteenův boj je i jejich boj. A pokud hudebník nabízí nějaké světlo na konci tunelu, je to i jejich světlo. „Poslední pojistka, když kontrolní mechanismy selhaly, jsou lidé – vy a já. Jsme seskupeni okolo společných hodnot. To je to jediné, co teď stojí mezi demokracií a autoritářstvím,“ říká Boss a lidé vybuchují. Kapela pomalu graduje směrem k pompéznímu finále.
Pokračovat ve čtení „Bruce Springsteen ví, jak porazit Donalda Trumpa“

Publikováno

Bruce Springsteen dostane hraný film

Příběh legendárního amerického rockového zpěváka a kytaristy Bruce Springsteena se dočká hraného filmu. Chystané dílo by mělo sledovat zejména období vzniku hudebníkova šestého studiového alba s názvem „Nebraska“ z roku 1982. Přibližně dva týdny už se přitom mluví o tom, že kolem ztvárnění hlavní role rockové legendy krouží stále populárnější hvězda seriálu Medvěd a nedávného dramatu Železní bratři, třiatřicetiletý Jeremy Allen White. A zatímco finální dohoda s hercem ještě nepadla, filmový projekt už mezitím alespoň stihl najít svůj domov. Hudební snímek pod názvem Deliver Me from Nowhere by totiž měl vzniknout u 20th Century Studios vlastněných společností Walt Disney Company.

Jasné už je i to, kdo by se měl postavit za kameru. Režie filmu se totiž ujme Scott Cooper (Nepřátelé, Bledé modré oko), jenž nabral bohaté zkušenosti s prací na hudebním dramatu už díky svému chválenému debutovému snímku Crazy Heart z roku 2009 (dílo, za které si Jeff Bridges odnesl o rok později Oscara pro nejlepší výkon herce v hlavní roli). Cooper se postará také o napsání scénáře, založeném na knize „Deliver Me from Nowhere: The Making of Bruce Springsteen’s Nebraska“ od autora Warrena Zanea z roku 2023, přičemž oba tvůrci by měli chystaný film také produkovat. Ellen Goldsmith-Vein za The Gotham Group (Labyrint: Útěk), Scott Stuber (V pasti, Den patriotů) a Eric Robinson budou rovněž producenty.

Sám prezident 20th Century Studios a divize Disney Live Action David Greenbaum k chystanému projektu dodal: „Je pro mě ctí spolupracovat s Brucem Springsteenem, inspirativním umělcem, který nemá srovnání a který tak moc představuje pro tolik lidí. Hluboká autenticita jeho příběhu je ve skvělých rukou mého přítele Scotta Coopera a jsem nadšený, že s ním mohu znovu spolupracovat.“ Přípravy projektu jsou nyní v plném proudu a samotné natáčení by mělo začít už letos na podzim. Samotný zpěvák Bruce Springsteen a jeho dlouholetý manažer Jon Landau by samozřejmě měli být do velké míry také součástí příprav snímku.

Zdroj: ČSFD

Publikováno

Koncert v Praze odložen… na 15. června 2025

Po sobotním odložení koncertu v Marseille kvůli problémům s hlasivkami dospěli lékaři na základě dalších vyšetření a konzultací k závěru, že by Bruce neměl v příštích deseti dnech vystupovat. S ohledem na tuto skutečnost je nutné dodatečné odložení vystoupení na Letišti Letňany v Praze (původně naplánované na 28. května) a na stadionu San Siro v Miláně (původně naplánované na 1. a 3. června).

Nové termíny těchto koncertů budou oznámeny v nejbližší době. Zájemci o vrácení peněz je budou moci získat v místě původního nákupu.

Bruce se úspěšně zotavuje a spolu s E Street Bandem se těší na pokračování svého mimořádně úspěšného evropského stadionového turné, které se uskuteční 12. června v Madridu na velkolepém stadionu Civitas Metropolitan.

Zdroj: brucespringsteen.net