© ️ Jindřiška Bláhová, RESPEKT
FILM TÝDNE: VĚŘÍME V BRUCE SPRINGSTEENA, I KDYŽ BREČÍ. ŽIVOTOPIS HUDEBNÍKA KLIČKUJE MEZI DEPRESÍ, GENIALITOU A CHLAPSKÝM PŘÁTELSTVÍM
Životopisný film – a zvlášť hudební – může působit jako lehce ohraný žánr. Je vytěžovaný natolik, že možná začnou docházet muzikanti, o nichž by šlo točit. Tvůrci tak musejí hledat jiné způsoby, kudy do známých vod plných klišé vstoupit. Jak ukázal loni James Mangold u Boba Dylana, jde to přes méně známé a omezené výseky kariéry. A touto cestou se vydává i biopic s tajemstvím v titulku – Bruce Springsteen: Vysvoboď mě z neznáma.
Vychází z dva roky staré stejnojmenné knihy Warrena Zanese, která zachycuje zrod Springsteenova alba Nebraska, jež vyšlo v roce 1982. Natočil ho po úspěchu páté studiové desky The River s hitem Hungry Heart, která spolu s následným turné mladíka z dělnického prostředí New Jersey nasměrovala na dráhu světové hudební celebrity. K překvapení vydavatelství Columbia Records i jeho manažera Jona Landaua však zpěvák nechce natočit další hitovku a bodovat v hitparádách. Místo toho se zavírá do ložnice domu v rodném státě, poslouchá kapelu Suicide, sleduje destruktivní Zapadákov o dvojici mladistvých zločinců a na magnetofon nahrává syrové, akustické, folkové písně zabydlené outsidery a opuštěnými dušemi, které pohltila „zloba v tomhle světě“. Doslovné černobílé flashbacky do jeho dětství ukazují, že se snaží zpracovat šrámy, které na jeho duši zanechal otec alkoholik.
Režisér Scott Cooper se tu snaží vyprávět o géniovi a zároveň se vyhnout podbízivé hagiografii, což se mu z větší části daří. Springsteen tu sice není mytologickou figurou hypnotizující publikum, ovšem klišé spojených s geniálními umělci se film drží, jak se temné album rodí z rozharané duše. Kromě vnitřních dramat dostává hlavní prostor autorská integrita, kdy si jde zpěvák vytrvale za svou vizí. To první je – bez snižování Springsteenových psychických potíží – nakonec vcelku banální a ústí do zjištění, že pomoc je možné najít v terapii. To druhé, přestože plné technických detailů, v sobě naproti tomů skrývá vtahující dynamiku, kdy nabízí i nahrávání hitu Born In The USA.
Nejpozoruhodnější na filmu je, s jakou blízkostí podává přátelství mezi Springsteenem a jeho manažerem, který mu nakonec s nahrávkou oddaně pomáhal, a jak moc dovoluje ukázat křehkost muže, jehož rockerská persona je zosobněním tradiční maskulinity. Springsteen tu působí až melodramaticky zranitelně a je téměř reklamou na potřebu péče o duševní zdraví u demografické skupiny, kterou by to ani nenapadlo: i chlapi pláčou. Herec Jeremy Allen White tuto polohu trefil přesvědčivě a byl nakonec dobrou volbou – ale z lepšího průměru film vysvobodit nedokázal.




