Název: Bruce Springsteen se ohlíží za léty s E Street Bandem
Autor: Tomáš S. Polívka
„Boss“ momentálně objíždí svět na turné s E Street Bandem. Ačkoliv jde o šňůru k letošní řadové desce Working On A Dream, využil příležitost a zahustil a přihřál vydavatelskou polívku ještě albem největších hitů.
Aktualizováno: Fotogalerie z Vídně
Autor: Pavel Tuláček
Ahoj,
v neděli 5. 7. jsem byl na Bossově koncertě ve Vídni. Bylo to už potřetí, ale těšil jsem se jako poprvé.
Ve 14h jsme stáli před stadionem a u turniketů již čekalo několik stovek skalních fanoušků. Byli v odděleném prostoru a měli fixem napsaná čísla na rukou. Chlápek co tam pouštěl nám to moc neosvětlil, tak jsme se způsobně postavili za pásku a čekali. Po třech hodinách už za námi byla neskutečná fronta.
V 17h otevřeli stadion a lidi se jak zvěř tlačili jeden přes druhého kupředu. Bylo legrační, že jsme se po chvilce promíchali s těmi očíslovanými a šlo jen o to, dostat se co nejrychleji k jevišti. Měli jsme kliku. Stáli jsme mírně vlevo od středu asi cca 3m od pódia. Po naplnění asi 2/3 uzavřeli kotel a doplnili ho až půl hodiny před začátkem.
Koncert byl úžasný. Bruce i kapela ve skvělé formě – vstřícní, vtipní, zábavní, prostě takoví jak je známe a milujeme. A ta muzika -paráda! Publikum bylo u vytržení. Starší i ti hodně mladí (pod 20 let) se báječně bavili. Po 3 hodinovém vystoupení (29 písní) se zdálo, že by Boss zvládl ještě více, ale my už byli na pokraji svých sil. Loučilo se mi těžko, ale při pomyšlení na případný další jeho koncert jsem se s tím pomalu srovnal.
Pokud to čte někdo, kdo někdy zvažoval cestu na Bruceovo vystoupení a ještě tak neučinil, ať neváhá a vyrazí co nejdříve!
Pavel
Autor: Jiří Matějů
Hodnocení: 10
Boss podobně jako mnozí jiní zjevně dozrál do věku, kdy cítíte, že čas se krátí, za pěknou sukní už se spíš jen ohlédnete, než abyste řešili víc, a přitom pořád cítíte, že energii máte. Tedy na to, co vám vždycky šlo nejlíp, v tomto případě dělat muziku. Není čas na žabomyší války, kdysi monumentální rozpory jsou pryč a vy máte tu kliku, že parta z mládí to cítí obdobně. Dva roky po návratu v plné síle na „Magic“ se hlásí snad ještě famóznější novinkou „Working On A Dream“. Všude se v souvislosti s deskou mluví o instalaci Obamy do funkce loutky, o které ti, co tahají za nitky, rádi šíří fámu o nejmocnějším muži světa. Ano, také jsme zvonili klíči a bylo to inspirující, takže kouzlo euforie klidně popřejme i za velkou louži a tetelme se při pocitu, jak skvělou muziku to v tomto případě přineslo. A jinak dost politiky.
Jestliže se před dvěma lety při vydání „Magic“ skloňovalo legendární „Born In The U.S.A.“, s „Working On A Dream“ vytane na mysli „The River“, dvojalbum z roku 1980, ovšem jen kdyby ho produkoval Phil Spector. Jeho legendárních zvukových stěn se Springsteenova novinka hned několikrát (nejvíc v „This Life“) dotýká, vše je ale naštěstí udrženo a vybalancováno v mezích únosnosti. Bruce jakoby si vybíral démanty a spolu s dělníky z E-Street Bandu je opracoval k naprosté dokonalosti. Tu vybrousil do posledního detailu (klasická vypalovačka „My Lucky Day“), tu schválně ponechal kus surové přírody, která je ceněna stejně (blues nasáklá „Good Eye“). Vstupní dlouhatánskou „Outlaw Pete“ se nebojí ozdobit foukačkou ala „Tenkrát na západě“ a zlatým hřebem hitu „I Was Made For Lovin´ You“ od Kiss, aniž by kohokoli napadlo osočit ho z krádeže. Naopak, všichni a zaslouženě tleskají. Nebo když „Life Itself“ kolorují kytary naprosto podle vzoru Byrds z období zlatého věku psychedelie a hitu „Eight Miles High“. „Queen Of The Supermarket“ by si pro případné další album mohl půjčit Meat Loaf, tedy pokud by se znovu spojil s Jimem Steinmanem. A ze „Surprise, Surprise“ by se mohla stát jedna z nejpříjemnějších vánoček éteru v jinak povětšinou trapných závěrech roku. Hit může (a asi bude) z každé druhé písničky, jako bonus je přihozena „The Wrestler“ ze stejnojmenného filmového hitu.
Grammy 2010, třes se!
Na tvém albu rarit Advance Base Battery Life jsou dvě coververze Bruce Springsteena. Streets of Philadelphia a Born in the USA. Čím tě přitahuje tvorba tohoto výrazně maskulinního zpěváka, jehož macho póza dost kontrastuje s intimní náladou Casiotone?
Je spousta písní Bruce Springsteena, které mám opravdu rád. Vyrůstal jsem s jeho hudbou, a čím jsem starší, můj respekt vůči němu se jenom zvětšuje. Nejenže hodně ovlivnil způsob, jakým uvažuji o skládání písní, ale také bych řekl, že na nás působí hodně společných vlivů.
Nemůžu úplně komentovat tvůj dojem a srovnávat svoji macho maskulinitu s Bruceovou, ale našel bys hodně příkladů, kdy je i jeho hudba skutečně hodně intimní. Například na albu Nebraska.
Datum vydání Advance Base Battery Life kolidovalo s jeho novou deskou Working on a Dream, jako kdyby to byl určitý komentář. Je pro tebe Bruce Springsteen ideálním zosobněním amerického patriota?
Copak nevychází nové album Bruce Springsteena každý rok? V tom není žádný záměr, že moje malá deska vyšla ve stejném termínu. On vytváří něco, co já považuju za silně americkou hudbu. Kdykoli ho slyším, zní mi jako domov.
Celý článek: Písničkář Casiotone: Bruce Springsteen mi zní domovem
Název: Hudba a osobnost Bruce Springsteena ukazuje, jak „Pracovat na svém snu“
Autor: Petr Vizina
Boss pracuje pro svůj sen
Minulost není tak docela minulá, je součástí naší přítomnosti. Pokud se s ní nenaučíme žít, dostihne nás a pak to bude zlé. I tak může znít shrnutí osmiminutového eposu Outlaw Pete, kterým Bruce Springsteen otevírá album Working on a Dream. Deska, která vychází dnes 26. ledna, je vlastně pokračováním předloňského alba Magic. Vznikla totiž ve stejné době a oba disky lze považovat za dvojalbum.
Název: Boss je prostě boss
Autor: Josef Rauvolf
Bruce Springsteen je jednou ze stálic – těžko se od něj dočkáme slabého alba, což potvrdila i jeho čerstvá novinka Working On A Dream. Vedle výtečné muziky se Sprinsteen angažuje v politice, a hlavně, je to fajn chlap. Věřte mi, mluvil jsem s ním.
Když v květnu 1974 napsal americký hudební kritik Jon Landau, že „viděl budoucnost rock and rollu a že se jmenuje Bruce Springsteen,“ možná ani netušil, jak moc se tenhle bonmot ujme, a také, jak moc pravdivým se ukáže být. Landau tehdy ještě pokračoval, že onoho zření se mu dostalo právě toho večera, kdy se potřeboval cítit mladý, a kdy měl díky Springsteenovi pocit, že slyší muziku úplně poprvé v životě. Neváhal, a stal se nejen jeho manažerem, ale také mu produkoval jeho album Born To Run – první velký Springsteenův úspěch.
Recese poslední desky velkého Bosse z pera totálního ignoranta
© Martin Krušina, časopis Filter
Upřímně? Bruce Springsteen mi mnoho neříká. Znám samozřejmě fláky, ve kterých se bůhvíproč raduje, že se narodil v USA, nebo truchlí nad homosexuály nakaženými AIDS, vím, že pro Ameřičany je cosi jako zasloužilý či spíš národní umělec, ale že bych byl schopen z fleku vyseknout, čím se jeho šestnáctá studiová deska liší od patnácti předchozích či jakými personálními změnami prošel jeho E Street Band (a že tam loni měli nějaké úmrtí), to ani náhodou.
golfista *****
Označení „muzikál“ je trošku mimo, nicméně se jedná o vynikající koncert k poslední desce „velkého Bosse“. E-Street-Band po letech v původním obsazení a Bruce jede jako za mlada (těch nekolik triček by se dalo fakt ždímat 
… Krásný zážitek určitě nejen pro fanoušky.
Thewho18
Chcete nakouknout na 180 minut do rockového nebe? Žádný problém stačí si sehnat tohle dvd. Popravdě řečeno lepší koncert se už asi udělat nedá. Bruce solí téměř bez přestávek jednu pecku za druhou a diváci sou ve varu. Takový sepjetí s publikem sem ještě u nikoho jinýho neviděl. Celej kotel intujitivné doprovází Bosse téměř při každé písni z čehož běhá mráz po zádech. Prakticky všechny vály sou dokonalý, koncert nemá hluchý místo je to zběsilá jízda od začátku až do konce. Pasáže jako třeba v Spirit In The Night kdy se Bruce zastaví, podrbe na hlavě a spolu s diváky hledá v paměti zapomenutá slova stojí za několikeré zopakování:) Jen přídavek vděčnému publiku trvá bezmála hodinu a obsahuje takové skvosty jako Born To Run, Born In The USA, Thunder Road, začátek klenotu pak stojí na baladách v té době posledního alba The Rising. Tohle prostě musíte mít! Kdyby to šlo dal bych 6 hvězdiček. V databázi už nic lepšího nenajdete, čistých 100%:) Na světě sou jen dva druhy lidí, ti co mají radí Springsteena a ti co nikdy neviděli jeho koncert… Skladby: The Rising, Lonesome Day, Prove It All Night, Darkness On The Edge Of Town, Empty Sky, You’re Missing, Waitin’ On A Sunny Day, The Promised Land, Worlds Apart, Badlands, She’s The One, Mary’s Place, Dancing In The Dark, Countin’ On A Miracle, Spirit In The Night, Incident On 57th Street, Into The Fire, Night, Ramrod, Born To Run, My City Of Ruins, Born In The USA, Land Of Hope And Dreams, Thunder Road
Autor: Pavel Tuláček
Zdravím všechny!
Rád bych zde napsal několik mých připomínek k albu Working On A Dream. Jsem velký fanda Bruce Springsteena a E Street Bandu, tak to jistě nebude objektivní, ale takto to cítím.
Nejdříve chci vyjádřit úžas nad množstvím všemožných a často naprosto protichůdných názorů na toto album. Některé recenze jej přímo smetly ze stolu s tím, že je mimo Springsteenovu lajnu (rock, folk) a také že zpěvák využil (zneužil) svého velkého vlivu na masy Američanů při volbě nového prezidenta a tak si chce zvýšit vlastní popularitu a prodej desek. Úplné pohádky! Myslím si, že kdo se jen trochu zajímá o dění kolem Bosse ví, že takové fígle nemá zapotřebí.
Název: SETKÁNÍ S BOSSEM
Autor: © Vojtěch Lindaur & Reflex 2009
Letos v září bude newjerseyskému rodákovi šedesát a dle názvu posledního, šestnáctého řadového alba Working On A Dream, „sní dál svůj sen“. To je chvályhodné a hodné obdivu, zejména uvědomíme-li si, že za celou dobu nenatočil vyloženě blbou desku. Přes všecky přeskoky od nejsenzačnějších rockových řachand až k velmi intimním, tichounce komorním zpovědím či koncepčně laděným albům si Bruce Springsteen hlídá svůj rukopis.